Jód je jedním z prvků, jejichž vliv na organismus je značný, protože plní mnoho důležitých funkcí pro správné fungování. Nadbytek i nedostatek tohoto prvku může být nebezpečný, proto je vhodné dbát na jeho správnou hladinu. Aby se předešlo negativním účinkům nedostatku této látky, platí v Polsku od roku 1997 povinnost jodovat sůl, což se ukázalo jako nesmírně rozumný a dobrý krok, protože výskyt onemocnění spojených s nedostatkem jódu v naší stravě výrazně poklesl, díky čemuž se většina Poláků může těšit z nepříliš špatného zdravotního stavu, což je koneckonců to nejdůležitější.
Jód je sám o sobě nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Jejich správná koncentrace ovlivňuje správný vývoj a fungování mozku, ale také nervového systému, hypofýzy, ledvin a srdečního svalu. Tyto hormony jsou také zodpovědné za regulaci procesů růstu a zrání buněk patřících do těla. Kromě toho se podílejí také na buněčném dýchání a produkci energie. Jsou potřebné k tomu, aby bylo možné udržovat přiměřenou tělesnou teplotu.
V případě nadbytku jódu, který je většinou veřejností tolerován, může někdy dojít k onemocnění štítné žlázy, jako je hypertyreóza. Další možnou reakcí je zvýšená funkce slinných žláz nebo nadměrná sekrece hlenu v průduškách. Někdy to může vyústit v kožní léze nebo alergické reakce.
Nedostatek jódu
Deficit prvku jodu je spojen s mnoha nežádoucími komplikacemi. Je obtížné přesně určit typické příznaky tohoto onemocnění, protože závisí na příliš mnoha faktorech, jako je věk, fyzická kondice a mnoho dalších. Důležitější však je, že nedostatek jódu může mít za následek zvětšenou nebo nedostatečně aktivní štítnou žlázu, zvýšené riziko rakoviny žaludku, zhoršenou funkci mozku a výrazné snížení úrovně inteligence nebo dokonce opožděný fyzický vývoj. V případě těhotných žen může dojít k nevratnému poškození mozku novorozence a plodu a ke zvýšené úmrtnosti narozených dětí. Jedná se o mimořádně hrůzné případy, i když možné.
Nedostatek jódu je obzvláště nebezpečný pro budoucí matky, protože může vést i k potratu, předčasnému porodu, vrozeným vadám a mentální retardaci plodu, což se může velmi podepsat na psychice ženy.
K čemu pomáhá jód?
Jód je prvek s antibakteriálními, antivirovými a protiplísňovými účinky. Bez námahy likviduje kvasinky a plísně, mimo jiné i ty druhu Candida. Navíc tak činí bez vzniku kmenů bakterií rezistentních vůči antibiotikům. Ukazuje se také, že je prospěšnější než antibiotika díky tomu, že nemá žádné vedlejší účinky a kromě bakterií či plísní bojuje i s viry. Jód bude užitečný při léčbě jakýchkoli kožních lézí a dokonce i samotné rakoviny kůže. Je také nezbytný při prevenci dalších druhů rakoviny, včetně rakoviny prsu, vaječníků a štítné žlázy. Chrání také před rakovinou prostaty, protože právě v této žláze se hromadí nejvíce jódu. Léčba jódem pomůže při srdečních onemocněních, hypotyreóze, autismu, cukrovce, Hashimotově chorobě a Gravesově-Basedowově chorobě. Jód také podporuje imunitu a funkci mozku. Prvek pomáhá při léčbě zánětů, vředů a ran a zároveň snižuje jizvení tkání. Při aplikaci na pokožku hlavy urychluje růst vlasů. Jód je nezbytný během těhotenství, protože má klíčový vliv na normální vývoj plodu. Při infekcích je zase zodpovědný za ředění hlenu a zmírnění katarů. U diabetiků snižuje potřebu inzulínu a při infekci patogeny ničí plísně a parazity. Předpokládá se, že zabraňuje hypotyreóze u každého, kdo denně používá mobilní telefony.
Výskyt jódu
Je velmi důležité dodávat tělu denně dostatečné množství jódu, proto je vhodné se zajímat o to, které potraviny obsahují největší množství tohoto prvku. Největší zastoupení mají bezpochyby mořské plody v podobě korýšů a měkkýšů a ryby, zejména treska, platýs a dokonce i sleď z Baltského moře, i když v menším množství než ostatní.
V zemích, kde se daří tomuto odvětví, jsou významným zdrojem jódu mléko a výrobky z něj. Velký obsah jódu je v jodidované kuchyňské soli, kterou si Poláci velmi oblíbili, takže pro širokou veřejnost by neměl být velký problém získat dostatek tohoto prvku bez větších problémů. Přesto je dobré čas od času provádět pravidelná vyšetření, abychom věděli, zda naše strava obsahuje správné množství tohoto prvku pro správné fungování organismu.
