Draslík je jedním ze tří základních minerálů s nejvýznamnějším vlivem na náš organismus. Jeho nedostatek i nadbytek může negativně ovlivnit naše zdraví. V tomto článku se budeme zabývat denní potřebou draslíku a zdroji potravin bohatými na tuto životně důležitou živinu. Pojďme se do toho ponořit!
Draslík - základní informace
Draslík je jedním z nejdůležitějších minerálů v lidském těle. Hraje zásadní roli při udržování acidobazické rovnováhy, rovnováhy vody a elektrolytů a je nezbytný pro metabolismus sacharidů a bílkovin. Kromě toho draslík napomáhá okysličování mozku a je nezbytný pro správnou funkci svalů. Za regulaci koncentrace draslíku v lidském těle jsou zodpovědné ledviny.
Ale to není všechno. Draslík je také nezbytný pro přenos nervových impulzů a správnou funkci svalů. Bohužel se tento minerál vylučuje močí a potem, proto je nezbytné doplňovat hladinu draslíku prostřednictvím vyvážené stravy a doplňků stravy (např. draslíkových tablet). Tyto doplňky jsou zvláště prospěšné pro fyzicky aktivní jedince a sportovce.
Draslík je navíc účinným prostředkem proti otravě alkoholem, pomáhá odstraňovat únavu a působí jako detoxikační prostředek. Draslík se doporučuje doplňovat konzumací snadno vstřebatelných rajčatových šťáv. Draslík může zmírnit příznaky způsobené alkoholem, včetně svalových křečí, vysokého krevního tlaku a bušení srdce.
Za zmínku stojí, že draslík lze nalézt i v anorganické formě, například v manganistanu draselném, který se používá jako dezinfekční prostředek na rány. Jeho koncentrace by však při aplikaci na otevřenou ránu neměla překročit 0,05 %. Manganistan draselný lze použít také k výplachu sliznic, jeho koncentrace by však neměla překročit 0,025 %. Další běžně používanou formou draslíku je hydroxid draselný, který se používá při výrobě mýdla, bělidel a dalších pracích prostředků.
Denní potřeba draslíku
Mnoho lidí se zajímá o denní potřebu draslíku pro člověka. Bohužel neexistuje univerzální odpověď, protože závisí na věku a pohlaví. Pro děti do 3 let je potřeba 3 000 mg denně. U dětí ve věku 4-8 let se tato hodnota zvyšuje na 3 800 mg denně a u dětí ve věku 9-18 let na 4 500 mg denně. Pro srovnání, dospělí potřebují 3 500 mg draslíku denně. Těhotné ženy potřebují 4 700 mg a kojící matky dokonce 5 300 mg denně. Tato množství byla stanovena ve výživových doporučeních pro polskou populaci. Kromě toho lze koncentraci draslíku v krvi vyjádřit v milimolech na litr (mmol/l), a to v rozmezí 3,6 až 5,5 mmol/l.
Defekce draslíku - příznaky a účinky
Jelikož je draslík zodpovědný za regulaci buněčného pH, funkci nervového systému a mozku, je nezbytné rozpoznat důsledky jeho nedostatku. Lidé s nedostatkem draslíku často pociťují záškuby očních víček. Dlouhodobý nedostatek může vést k poruchám srdečního rytmu. U mnoha jedinců dochází také k výraznému zvýšení arteriálního tlaku. Nízká hladina draslíku v krvi může mít za následek svalovou slabost doprovázenou bolestivými křečemi.
Defekce draslíku může také způsobit poruchy v nervovém systému, což má za následek únavu, ospalost a problémy s koncentrací. Přestože tyto příznaky nejsou život ohrožující, je tento nedostatek, známý jako hypokalémie, častou příčinou špatné pohody.
Nedostatek draslíku je způsoben především špatnou stravou, poruchami příjmu potravy nebo podvýživou. Je však nutné si uvědomit, že s nízkou hladinou draslíku se mohou potýkat i jedinci, kteří často zvrací, trpí průjmy, onemocněním ledvin nebo zneužívají alkohol. Ohroženi jsou také ti, kteří užívají diuretika.
Přebytek draslíku - příznaky a účinky
Přebytek draslíku, známý také jako hyperkalémie, může být stejně škodlivý jako jeho nedostatek. Může být důsledkem nadměrného příjmu draslíku, snížené funkce ledvin nebo některých léků. Příznaky hyperkalémie jsou podobné příznakům hypokalémie, včetně svalové slabosti, únavy a bušení srdce. V závažných případech může vysoká hladina draslíku vést k ochrnutí, nepravidelnému srdečnímu rytmu nebo dokonce k zástavě srdce.
Při podezření na nerovnováhu v hladině draslíku je nezbytné poradit se s lékařem, protože jak nedostatek, tak nadbytek draslíku mohou vést k vážným zdravotním komplikacím.
Potravinové zdroje bohaté na draslík
Pro udržení optimální hladiny draslíku je nezbytné zařadit do jídelníčku potraviny bohaté na draslík. Mezi nejlepší zdroje draslíku patří:
- Ovoce: Banány, pomeranče, melouny, avokádo, meruňky, kiwi a sušené ovoce, jako jsou rozinky a sušené švestky.
- Zelenina: špenát, švýcarský mangold, brambory (se slupkou), sladké brambory, rajčata, červená řepa a brokolice.
- Leguloviny: Fazole, hrách a čočka.
- Ořechy a semínka: Mandle, pistácie, vlašské ořechy, slunečnicová a dýňová semínka.
- Rybí maso: Losos, tuňák, halibut a makrela.
- Mléčné výrobky: Mléko a mléčné výrobky, např: Mléko, jogurt a sýry.
- Zrniny: Sýr, sýr, mléko a mléčné výrobky, sýr a mléčné výrobky: Celozrnné produkty, jako je celozrnná pšenice, quinoa a hnědá rýže.
Tyto potraviny jsou nejen bohaté na draslík, ale nabízejí také řadu dalších základních živin, které přispívají k celkovému zdraví a pohodě.
Závěr
Draslík je důležitý minerál, který hraje významnou roli při udržování normálních funkcí našeho těla. Vyvážená strava, která zahrnuje potraviny bohaté na draslík, může pomoci předcházet jeho nedostatku a udržovat jeho optimální hladinu. Je důležité dávat pozor jak na nadbytek, tak na nedostatek, protože obojí může vést k závažným zdravotním komplikacím.
Pokud máte podezření na nerovnováhu v hladině draslíku, je nezbytné poradit se se zdravotnickým pracovníkem, který provede správnou diagnostiku a léčbu. Zařazením různých potravin bohatých na draslík do každodenní stravy si můžete zajistit dostatečný příjem tohoto nezbytného minerálu a udržet si zdravé a dobře fungující tělo.
